perex
“Je to i odvážný, což mi taky vyhovuje.” Honza “Makak” Makovička si dal ráno na rozlezení legendární hranu na saský Falkenstein.
Kredity
T: Standa “Sany” Mitáč PŮVODNÍ VIDEO: Jakub Freiwald A “Sany” Mitáč,
F: S. Mitáč, J. Freiwald, Thomas Ermer, Walter Hahn | 25. 7. 2016
Text 1
HRANA, KTERÁ NABÍRALA NA KRÁSE
Odvážné nápady měl i Otto Dietrich se svojí bandou, který západní hranu saského Falkensteinu prostoupil už v roce 1920 – cesta “Westkante” VIIc, tři kruhy. Hraně se ale popravdě jen blížili a pod nejtěžšími úseky uhýbali do pravých spár. Každopádně, když si uvědomíš, že první kruh dali do dvaceti metrů nad mírně převislou stěnu a neměli tehdy možnost trénovat vytrvalost na umělkách… Respekt.
:
V roce 1920 se z levé hrany uhýbalo do spáry. (f: Walter Hahn)
_
Hranu poprvé narovnali bratři Schefflerové v roce 1956. Ve vrchní části neuhnuli do spáry, ale vrátili se znovu vlevo na vzdušnou hranu. Vznikla tak klasická cesta “Direkte Westkante” VIIIb přes čtyři kruhy.
Přímo po ostří nože (hranou a jenom hranou) linii v roce 1978 napřímil legendární Bernd Arnold a cestu pojmenoval “Über den Drachenrücken” IXa – přes záda draka. Když se na hranu podíváš zprava, může ti připomenout dračí hřbet. Do téhle cesty se hodí také nebát se létat, na 80 metrů jsou v ní jen dva kruhy.
Letos v červenci “Drachenrücken” pro eMontanu vylezl i Honza “Makak” Makovička, který se létat nebojí.
BANNER
Gale Falk
VIDEO
JAKÁ JE CESTA “DRACHENRÜCKEN”?
– Honza “Makak” Makovička ve videu popisuje, co se mu na cestě líbilo a jaká je –
Topo
Topo cesty “Drachenrücken”
Text 3
VEDRO V SASKU
Předposlední červencový týden v Sasku byl hodně líný. Odpoledne teploty rostly ke třiceti stupňům Celsia. Lezců jsi ve skalách moc nepotkal. A když už, tak většinou kvůli teplu a špatnému tření lezli cesty několik stupňů pod svým limitem. Makak na to vyzrál, našel si vydatně převislou sportovku “Endspurt” po chytech a potěšil se svým prvním Xb RP.
Lézt znovu “Drachenrücken” se mu nejdřív moc nechtělo: “Když jsem ji lezl před pár rokama poprvé, bylo to na Slunci a přišla mi dost nepříjemná. Vážil jsem si jí víc než Linealu (IXa od Arnolda, pozn.),” vzpomínal Makak, který se bál, že si zkazí tehdejší onsight. Natáčecí tým z eMontany ho ale uklidnil, že tady o čistý přelez nejde. “Stejně tě donutíme sednout si u kruhu a vylézt prostředek cesty kvůli záběrům dvakrát.” Takže Makak nakonec mohl v klidu lézt a měl dobrou výmluvu: “Kameramani mi nedovolili lézt RP.”
FULL FOTO
– HONZA “MAKAK” MAKOVIČKA V CESTE “DRACHENRÜCKEN”, FALKENSTEIN –
Galerie MAK
Vzpomínka
Vzpomínka Pavla Krupky
“Drachenrücken jsem lezl dvakrát.
Když jsem to lezl poprvé před čtyřiceti lety,
tak na to nemám žádný vzpomínky, to mně to přišlo jako brnkačka.
Teď jsem to lezl někdy před patnácti rokama a visel jsem tam na druhém v laně.
Mám obavu, že moje vzpomínky jsou velice chudé.”
Fotka
Místo hodin se občas cvaká kruh z vedlejší cesty vpravo. Makak to tak neudělal. Na fotce Volker Kindermann, autor: Thomas Ermer
FULL 2
– “KDYŽ VYLEZEŠ NA JINOU STRANU, NEŽ JE SLAŇÁK, JE TO DOCELA EXPEDICE” –
Mapa
Text 4
Text a video o saské cestě “Drachenrücken” patří do naší škatulky „Příběhy cest“. Dole se můžeš podívat na starší videa, třeba na “Direttissimu” na Srbsku. Děkujeme Hanibalu za podporu téhle (docela nákladné) rubriky. Pokud tu chceš podobná videa sledovat častěji, můžeš nám přispět tady.
Diskutovat a sledovat naše nové příspěvky můžeš na Facebooku eMontany.
