AKTUALIZACE 20. 11. 2015
Adam včera přelezl projekt za 9a+. Cesta se jmenuje “Predátor” a v UIAA má klasifikaci 11+. Těžší linka v ČR už je jen na drsné Moravě – “Vasil Vasil” 9b+ (12 UIAA).
Jaký to bylo?
Pěkný. Šlo to celkem rychle, připomněl jsem si kroky a z druhýho pokusu jsem to dal.
Takže se ti cesta zdála lehčí než minule?
Asi jo, podmínky, které jsem si minule chválil, teď snad byly ještě lepší. Už nebylo přeschlo. Bylo trochu vlhko a do toho foukal silnej vítr. To mám ještě radši, takže mi to tentokrát přišlo spíš na 9a/9a+.
Co ta cesta vlevo od toho, Petr Resch ji odhaduje na 9b+ nebo něco těžšího. Budeš ji zkoušet?
Uvidíme. (směje se)
Jak vznikl název “Predátor”?
Vzniklo to tak, že mi Adam říkal: “Zachraň mě a vymysli název.” (směje se). Tak jsem cestu nazval “Predátor” s vazbou na vedlejší “Mimikry” 8b/8b+, který jdou lehčím terénem. “Predátor” se rve těžší cestou než ten, který se schovává vedle. Název má ještě druhý rozměr a tím je právě Adam. On je vlastně taky takovej “predátor” – vždycky přijede do nějaký oblasti a vyžere tam největší perly a nejtěžší projekty.
Původní článek
Oklouzaný chyty, že z toho brečíš, kolem tebe stojí o víkendu davy lezců a při jištění musíš dávat pozor, aby tě nesmetl cyklista. Lano ti svým bicyklem každopádně přejede – místa na vyhýbání tu moc není. Skála je na nástupu zavlhlá a pokrývá ji vrstvička hnědého šlemu. Když cvakáš nýt, občas se ti protočí jako panáček u stolního fotbalu…
Kupodivu to tak včera bylo. Na oranžovém kousku Španělska se objevili Adam Ondra s Martinem Stráníkem a u Srbska se lezlo ve velkém stylu. Adam plynule přejel na OS cestu „Mimikry“ 8b+/8c a Martin ji chvíli po něm vybojoval stylem flash: „Kdy jsem naposledy lezl na laně? Bylo to na jaře, ale to jsem šel jenom něco lehkýho pro jednu reklamu na písku,“ říká nejlepší český bouldrista. Z převislé cesty si udělal tři bouldery za sebou – dokázal mezi nimi sklepat:
Kousek vlevo vedle „Mimiker“ začíná ještě jedna větší pecka. Adam ji zkoušel v sobotu, ale to nebyla podmínka – po dešti převis trochu zatekl a ostré mikrochyty ve spodní části byly mokré.
Z neděle se vyklubal parádní podzimní den a projekt vyschnul. Adam se do cesty pustil znovu: „Tady z toho místa už se dá vypadnout,“ hodnotí sekvenci kroků ve výlezu ze střechovitého převisu. Boulder nakonec zkrokoval, ale dost zatínal. Poslední dobou trénoval hlavně doma v Brně, kde si na umělce postavil také jedno 9a+. Letos na podzim by chtěl vylézt 9a+ na flash.
Bude to nejhezčí cesta, co kdy Adam v téhle světové oblasti lezl? „Asi jo, ale v Českém krasu jsem mockrát nebyl. Jednou v šesti letech, pak v osmi a asi v šestnácti – to jsme byli na převisech v Černém domě,“ vzpomíná a k svačině tlačí sušené švestky.
Odpoledne se rozhodl jít do ostrého pokusu. Pokud by cestu vylezl, možná by ji dal za 9a. Začátek lezl rychle a plynule, ale v boulderu vypadl. „Ono to vážně těžší bude,“ říká Petr Resch z ČHS, který zařídil povolení od ochranářů a celé Červené stěny připravil pro lezce.
„Vlastně to nebude 9a+, ale 11+, jsme přeci v Čechách,“ naráží Adam na to, že u nás je zažitější používat stupnici UIAA. Tak jako tak, pokud by ji dal, byla by to nejtěžší sportovka v Čechách. V Labáku je jedno 9a – Adamovo „To tu ještě nebylo“ a jinak tu s francouzskou devítkou nic nenajdeš. (Těžší cesty jsou jen v Moravském krasu, např. „Vasil Vasil“ 9b+, tipuj autora, pozn. aut.)
Přestože Adam spadnul, na nic se nevymlouval. „I na tom sluníčku je podmínka jak blázen. Je to tady jako v zimní Francii,“ usmíval se. Ráno bylo na Červených stěnách (jsou tady) kolem dvou stupňů Celsia a přes den to parádně lepilo.
„Možná se tu ještě stavím ve čtvrtek po cestě do Číny na svěťák, až pojedu na letiště. Letí mi to v jednu,“ sedá do svého vozidla a vrací se domů.
Z této akce ČHS připravuje dost netradiční film. Comming soon – máš se na co těšit.
Diskutovat a sledovat naše nové články můžeš na Facebooku eMontany.
“Možná se ještě stavím cestou na letiště.”
„Lezení není jen o číslech a život není jen o penězích.“ Nejraději píše o lidech, kteří vědí, že štěstí si nikde nekoupíš.
Je závislý na stavech, kdy neřeší datum –
v horách nebo na labském písku. Neléčí se.