Fotograf
sněžných levhartů

perex

v nepálské vesnici Manang žije tashi ghale. Téměř denně stoupá nad zdejší kamenné domky, aby hledal stopy sněžných levhartů. Jako jeden z mála lidí na světě viděl tuhle mytickou šelmu v divočině naživo. Jak levharty fotí?

Kredity

T: Standa Mitáč F: Tashi Ghale (levharti), zbytek Standa Mitáč | LISTOPAD 2015

Text 1

AKTUALIZACE ČLÁNKU

Sněžný levhart se protahuje na vycházce, kde ho nikdo neruší, a vzácný manul (anglicky Pallas’s cat, pozn. ed.), který se převaluje přímo pod kamerou. Tashi Ghale pořídil v listopadu vzácné videozáznamy zvířat, které volně žijí v regionu Annapuren v Nepálu. Svojí jednoduchou krabičkou s objektivem je zachytil nad údolím Nyeshyang. Prohlédnout si je můžeš tady:

 

 

 

JAK PROBÍHÁ FOCENÍ LEVHARTŮ? – REPORTÁŽ Z NEPÁLU

Je mlha, lehce nad nulou a poprchává. Propršená goráčovka se ti lepí na tělo. Vyrážíme s Tašim nad vesnici Gunsang v regionu Annapuren. Přestože má energický Nepálec v batohu tři foťáky, nijak to jeho rychlost do kopce nezpomaluje. Jede jako drak.

 

„Zrovna teď v září mají samice tříměsíční mláďata. Do 18 měsíců tráví čas společně s matkou, loví pro ně jenom ona,“ zasvěcuje tě do života šelmy a razí cestu mokrou trávou směrem k pastevcům jaků. Je tu odhadem osm stanů z jačích chlupů, v nichž „yak meni“ tráví léto.


CHLAPÍK, KTERÝ HO VIDĚL TŘIKRÁT

 

Tashi se rozhodl schovat foťák do kamenného sedla vysoko nad osadou. Bez fotopasti irbise nejspíš nevyfotíš, to by byla větší náhoda než sníh na Štědrý den v Praze. Tašimu se to povedlo za celý život třikrát. „Nedávno jsem měl zase smůlu. Položil jsem past a leopard přišel hned po šesti hodinách. O chvíli jsme se minuli,” vypráví Tashi. Fotopast přesně zaznamenává časy i teplotu momentu, kdy paprsek zachytí pohyb. Samozřejmě nefotí jen levharty, často se na snímku objeví ovce modrá, orebice horská nebo pastevec nalitý thumbou.

 

Výstup sutí skončil. Vydýcháváte se na zvětralém hřebeni ve výšce přibližně 5000 metrů. Skála má himálajskou kvalitu – všechno se láme a sype. Chvíli hledáte nejlepší místo pro foťák. Špatně umístněná past znamená pár ztracených dní a spoustu zbytečných metrů do kopce. „Tady čůrají… A tady jsou stopy, mají tvar srdíčka, podívej!“ I když ti Tashi stopy přesně ukazuje, vůbec je na zemi nevidíš. Má to v oku. Fotograf vyrábí kamenný stativ a připevňujeme přístroj za 2 500 Kč. Hotovo. Teď můžete jít pokecat do tepla pod stan z jačích chlupů, kde tě místní hostí čajem, rýží, zeleninou a jačím masem.

Galerie Akce

Text 2

Proč zrovna tohle kamenné sedlo?
Slyšel jsem, že před dvěma dny tu pastevci viděli levharta. Ulovil poblíž malého jaka. Musel sem přijít směrem z hor, takže doufám, že šel skrz naše sedlo. A že přijde znovu.

 

Co na to říkají pastevci?
Někteří ho berou jako škůdce a hrozbu. Dostávají ale nějaké peníze od správy národního parku jako náhradu škody za uloveného jaka. Díky tomu nemají důvod levharty střílet.

 

Kdy jsi vůbec začal fotit?
V roce 1994, bavilo mě dokumentovat věci kolem Manangu. Festivaly, lidi, životní styl, zvířata… Můj první foťák byl Nikon FE2 na kinofilm. Teď se zaměřuji na „wildlife“ fotku a už používám digitál.

 

Jaký ze svých záběrů máš nejradši?
Určitě fotku, na které jsem zachytil pár – samce a samici sněžného levharta. Bylo to v březnu 2006, shodou okolností tady u vesnice Gunsang.

 

Pomocí pasti?
Ne, tohle bylo živě. Fotil jsem to objektivem 80-200 mm, ale foťák už byl trochu vysloužilý, měl jsem Nikon D70 – jeden z prvních rozšířených digitálů.

 

Kolikrát jsi viděl levharty naživo?
Třikrát.

Předěl / Citace

“Viděli mě a přeskákali na druhou stranu řeky. Pak jsme se dívali na sebe, každý z jiného břehu.”

Text 3

Můžeš popsat ta setkání?
Jednou jsem viděl ten pár, potom samotáře a nakonec matku s dvěma mláďaty. Nejlepší byl ten pár, byli hodně blízko. Viděli mě a přeskákali na druhou stranu řeky. Pak jsme se dívali na sebe, každý z jiného břehu.

Utíkají před lidmi vždycky?
Záleží na tom, jestli mají poblíž kořist. V tom případě neutíkají a brání si úlovek. Dokážou zabít až třikrát větší zvíře, než jsou oni sami.

Kdy se vrátíš zkontrolovat foťák? Kolik jich tu máš?
Vrátím se sem za dva týdny a podívám se, co se vyfotilo. Teď mám v horách jen dvě pasti. V zimě jich mívám kolem vesnice až jedenáct – tolik jsem jich schoval loni.

Máš nějaké rady pro lidi, jak spatřit sněžného levharta?
Je velmi vzácný a ohrožený… Abys ho viděl v horách, je nejlepší přijet v zimě. Zaprvé jsou zřetelné stopy, které ho prozradí. Zadruhé ho díky sněhu vidíš z větší dálky, teď na podzim jejich srst splývá s kameny. Zatřetí v zimě sestupují dolů z výšek kolem 5000 metrů až k lidským osadám ve výšce 3500 metrů.

Kolik lidí z Manangu levharta vidělo?
Dost málo, myslím tak deset procent? (Tashi se ptá svého zetě naproti, ten přiloží do ohně jačí trus a chvíli to probírají.). Tak asi ne, vidělo ho nejspíš jen 15 lidí z celé vesnice.

 

Pokud chceš vědět o našem dalším článku, sleduj eMontanu na Facebooku.

Galerie Leo

audio 1

video

VIDEO – “Tady čůrali”, ukazuje Tashi stopy levhartů

infobox

Tashi R. Ghale je nepálský fotograf, který žije v Manangu (cca 1000 obyvatel). Jelikož se vyzná v outdooru, tak si v zimě ve svém domě staví stan, ve němž spí. V Manangu jsou zimy nesmírně chladné, masiv Annapurny stíní Slunci, a tak se tu teploty pohybují hluboko pod nulou. A ve stanu je tepleji. Téměř polovina lidí sestupuje na zimu z Manangu do nižších nadmořských výšek. Tashi tu žije celý rok.

 

Kromě levhartů si váží také fotografie divoké dlouhosrsté kočky – česky manul, anglicky: Pallas´s Cat. Tu zatím vyfotil jen pomocí pasti. V Nepálu je prý vzácnější než sněžný levhart.

 

Své fotografie se snaží prodávat do zahraničí, vystavoval je třikrát v Nepálu a jednou v Rakousku. V sezóně nejvíce vydělává na provozování rodinného hotelu pro turisty.

 

Tashi studoval univerzitu v Káthmándú, fotí Nikonem, je mu 44 let, má ženu a dvě děti.

 

www.tashirghale.com

 

tashi

 

Irbis horský (Panthera uncia), také zvaný levhart sněžný nebo sněžný leopard, je velká kočkovitá šelma. Vyskytuje se ve střední, jižní a východní Asii. Žije na útesech a skalních hřebenech až do nadmořské výšky 5000 m. Patří mezi málo živočichů, kteří jsou schopni žít tak vysoko. Irbis má obrovské teritorium, které pravidelně obchází. „Jedna samice se přicházela vyfotit každých 11 dní,“ potvrzuje Tashi. Teritorium levharta měří 600 km2 až 1000 km2. Podle Tashiho mají samci daleko větší teritoria než samice.

 

Levhart může žít ve vysokohorských podmínkách díky prostorné nosní dutině, která ohřívá vdechovaný vzduch. Když chce šelma spát, skryje se v jeskyni nebo opuštěném supím hnízdě, svine se do klubíčka a obtočí se huňatým ocasem, aby jí nebyla zima. Díky husté srsti dokáže přežít teploty až -40 °C. Irbis také drží rekord ve skoku dalekém, který je více než 15 metrů.

 

zdroj: Wiki

 

Mapa

Autor

Standa „Sany“ Mitáč

Hlavní editor

„Lezení není jen o číslech a život není jen o penězích.“ Nejraději píše o lidech, kteří vědí, že štěstí si nikde nekoupíš.
Je závislý na stavech, kdy neřeší datum –
v horách nebo na labském písku. Neléčí se.

TOC