Měl jsem sen: „Krajina jak z pohádky, asi nějaká cizina. Když se rozední, vstaneme a jde se lézt. Čas přestane hrát roli…“

Taky občas sníš? Co přesně ti brání?

T: Alešák Procházka F: A. Procházka, Standa Mitáč, Red Bull, INFOGR: S. Mitáč
| DUBEN 2015

“Kluci já měl krásnej sen. Velká zahradní párty. Stoly se prohejbaly pod jídlem, na co sis pomyslel, to tam bylo. A všechno zadarmo. Taky tam byl šéf a řekl, že mi na odevzdání projektu dává dva dny navíc.”

“To nic není. Co mně se teprve zdálo. Dvanáct finalistek Miss World a já byl jedinej chlap po ruce. Každá toužila po trestu, ty jejich lačný oči vidím doteď. A pak jsem v nějaký soutěži vyhrál nejnovější LCDéčko a poukaz na nábytek za osmdesát litrů.”

“Hm, slušný. To mně se zdá každou noc to samý. Krajina jak z pohádky, asi nějaká cizina. Když se rozední, vstaneme a jde se lézt. Když se setmí, zapálíme oheň a sklenkou červeného propláchneme sedlinu na duši. Anebo jdeme spát. Čas přestane hrát roli, stejně jako datum.”

Systém intuitivní nevolnosti

Dobře znám tenhle lezecký sen. Stokrát se mi zdál a tisíckrát mi ho někdo vyprávěl. Vymanit se ze soukolí systému, který se ti snaží vnutit věci, které nechceš ani nepotřebuješ, a najednou se za nimi ženeš jako splašený. Proč? Nepochybně se ti zvedne společenský kredit, až je budeš všechny mít, nebo ne? Neúprosná pravda médií, falešné řeči politiků, chamtivé banky, stupidní seriály. Systém, který tě semele. Léta sníš o skalách, na které koukáš v časopise, a každý den trpíš v autobuse MHD přeplněném šedivými naštvanými figurkami bez tváře.

Lidstvo bylo vždy náležitě trestáno za své hříchy.

Nejprve to byly morové pandemie ve středověku, pak obě světové války.

A v poslední době je hitem 160 pracovních hodin měsíčně a jen 4 týdny dovolené.

Kdyby to tak jenom šlo, vykašlat se na všechny starosti, sbalit si svůj barák na kolečkách a vydat se do světa, za dobrodružstvím…

A vlastně proč ne?

Jakmile v tobě uzraje přesvědčení, že lezení je ta nejlepší věc na světě, přednější než materiální bohatství, nemáš jinou volbu. Zmrzačit se na náledí přímo před vyhřátým domkem, na který jsi 35 let úzkostlivě spořil? Děkuji, ne.

Tohle rozhodnutí vůbec nemusí být tak těžké, jak sis doteď myslel. Nedávno upálili týpka, když utrousil, že Země není středem vesmíru. Dnes máme to štěstí, že žijeme v totální svobodě. Ani si to neuvědomujeme.

Lidé létají mezi zasedačkou a kopírkou… A ve třiceti?

“Srdeční záležitost v komůrce.”

“Srdeční záležitost?”

“No jasně. Infarkt.”

Full time lezec

Život se dá pojmout i jinak. Spousta lidí v sobě objevila sílu a ochotu udělat krok do nejistoty. Stali se Mohamedy, kteří vyrazili vstříc hoře. Lezci na hlavní pracovní poměr.

“Hele, jak dlouho už lezeš?”

“Asi tři roky.”

“Tyjo, to jsi se za tak krátkou dobu posunul do desítek?”

“No né, já teď poslední tři roky JENOM lezu.”

Potkal jsem spoustu nadšenců, kteří to vezmou přes zimu do Špáňa, na jaře jižní Francie, přes léto do Alp, když bude morál, tak jedou na písek, a když bude síla, tak někam do převisů na vápno. S podzimími mlhami už zase přemýšlí, kde by se ohřáli v zimě. Bydlí v dodávce a lezou pět dní v týdnu. Jejich největší problém? Rozhodnout, zda se večer otevře Rioja či Crianza.

V USA jsem viděl lezce ze všech koutů, kteří odešli z práce a přejížděli mezi jednotlivými lezeckými oblastmi podle aktuální sezóny. Každý den osmihodinová šichta ve vertikálním světě. Jejich nejtěžší rozhodování? Vybrat, jakou příchuť muffinů koupit.

Borec s kočkou v Kentucky.

Barbie leze. Ken taky.

Někomu to vydrží rok, jinému mnohem déle. Mimochodem, tenhle trend není žádná horká novinka. V zahraničí dokonce některé velké obchodní řetězce poskytují lezcům, kteří musí pořád lézt, a nemohou tím pádem pracovat, jídlo s blížící se expirací zdarma! Stačí si ho jen vyhrabat z kontejnerů…

Určitě si říkáš: “Kde na to vezmu?”

Jasně, pláchnout na roční lezeckou dovolenou není jen tak. Nejdřív se ale podívej na poměr cen a zamysli se, jestli se náhodou nebudeš muset zamyslet víc…

A1) 2 kg jablek v bio kvalitě z trhu na náplavce: 80 Kč

A2) 2 kg jablek v bio kvalitě ze stromu: zadarmo

B1) 2 lupeny do multikina na thriller a pytel popcornu: 430 Kč

B2) thriller – kámoš bojuje v morálovce: zadarmo (a kdyby to podělal, tak i volání na 112 nestojí dneska ani kačku)

C1) každá noc v podnájmu či ve vlastním bytě zatíženém hypotékou: od 300 Kč

C2) noc v bivaku: zadarmo

D1) 3 kousky koláče ve Starbucks coffee: 180 Kč

D2) 3 kousky koláče od krasavice, cos jí večer rozmasíroval zatuhlá záda: zadarmo

E1) 2 h lezení po práci na umělé stěně: 120 Kč

E2) celodenní lezení ve skalách: zadarmo

Pozn. editora: „Alešáku, lezení přeci taky něco stojí. To by nám čtenáři omlátili o hlavu…“

A tak vzniklo pokračování:

F1) piksla fazolí v tomatové omáčce ohřátá v mikrovlnce v restauraci: 99 Kč
F2) totožná piksla fazolí v tomatové omáčce ohřátá na vlastním vařiči: 21,90 Kč

G1) pobláznit hlavu té nejkrásnější společnici v celém podniku: šperky za 6 900 Kč
G2) pobláznit hlavu té nejkrásnější společnici, co sedí u ohně: láhev červeného za 69 Kč

H1) koupit si věc, kterou ti budou všichni kolem závidět: iPad mini s retinou za 8 500 Kč
H2) koupit si věc, kterou ti budou všichni kolem závidět: nový knižní průvodčík za 590 Kč

Tak co?

Jestli je to tvůj sen, tak si koukej zabalit kávovar, kytaru, houpací síť, patery lezečky a bibli (kniha Trénink sportovního lezce). Nejlepšího parťáka anebo holku pro život, stáhni okýnka a jedééém!

Na tři měsíce, na rok, na dva?
Anebo se rovnou přestěhovat někam, kde budeš mít barák přímo pod skalami?
Proč ne?

Každý den si vylezeš pár cest pro radost, a pokud budeš mít velké štěstí, skutálí se ti svahem nějaký zajímavý desetimetrový boulder až na zahradu.

Každý může mít dobrodružství přímo za barákem. Záleží jen na tobě, kam si ho zaparkuješ.

Pokud chceš vědět o našem dalším článku, sleduj eMontanu na Facebooku.