Tip na tři přívětivé čtyřtisícovky v Alpách, které ti za minimum vydané síly nabídnou výhledy k nezaplacení.
Bishorn, Gran Paradiso a Weissmies.

T a F: Standa “Sany” Mitáč | ČERVEN 2015

Škobrtnutí o mačku a pád. Užij si ho, protože tohle zakopnutí neznamená pád do ticha. Neznamená vůbec nic a vlastně není proč zakopávat. Jedině z toho kochání po okolí. Stoupání k těmhle vrcholkům probíhá po svazích s parametry červené sjezdovky, takže doopravdy není důvod padat.

Pokud máš v plánu vylézt na nějakou čtyřtisícovku a nechceš jet na obligátní Mont Blanc, zkus jiné kopce. V Alpách je čtyřek podle UIAA listu 82, takže si můžeš vybrat i kopce, kde nepůjdeš v „davosu“.

Bishorn, Gran Paradiso a Weissmies jsou sice vrcholky, kam lidi také často chodí, ale pořád méně než na Blanc. Tyhle kopce ti mohou dobře posloužit jako aklimatizační výstupy před těžšími počiny nebo ti jednoduše otevřou dveře do vyšších hor. S trochou sportovní šikovnosti a rozvahy je zvládneš bez placení různých zážitkových agentur.

BISHORN – příprdek, který se také počítá

Menší sněhový bráška, který ze severu vzhlíží k mamutímu Weisshornu. Kluci jsou spojeni ramenem-hřebenem, který patří mezi nejtěžší klasické cesty v Alpách. Tobě ale dnes stačí výhled z Bishornu, takže se nelekej. Cesta od chaty Cabane de Tracuit je zřejmá a kdo zabloudí, má u eMontany pivo.

Kousek dál od Cabane se dá postavit stan, a když budeš mít štěstí, najdeš i malé jezírko, díky kterému nebudeš muset rozvařovat vodu ze sněhu. Na chatě se voda prodávala asi za dva franky litr! Navíc trochu páchla, jelikož chatu zrovna rekonstruovali (2013). „To si nemůžeš dovolit koupit vodu, když máš takovouhle drahou bundu?“ ohmatává ti namyšlená chatařka goráčovku a ty jdeš velmi rád spát ven.

Ráno ti Slunko zbarví sníh pod nohama na růžovo a upaluješ nahoru v čerstvém vzduchu. Asi je lepší se navázat kvůli trhlinám, ale svah působí tak celistvě a důvěryhodně, že metodika jde stranou. Z vrcholku je výhled na sousední Dom nebo třeba severku Dent Blanche vpravo vedle Weisshornu. Na vršku se dá hrát fotbal.

Vnitrozemské GRAN PARADISO a skialpová závist

Miláček hrdých Italů. Je to jediná čtyřka, která leží v „italském vnitrozemí“, a tak se o ní jižané nemusí s nikým dělit. Důležitá informace pro tebe je, že lidem neklade žádné záludné překážky. Pokud se tedy nerozhodneš vydat se na Paradiso ve skialpové sezóně (květen) pěkně bez lyží – na tvrďáka – jenom v botách.

Pak to může dopadnout „ne úplně zadarmo“. Úryvek z deníku:
„Vůbec se nám nedaří zůstat nad sněhem. Na pláni ve výšce 2 500 m n. m. je natolik rozměklý, že se propadáme po pás. A teď už při každém kroku. Navíc máme těžké batohy s věcmi na kempování, jelikož nechceme platit za chatu. Odpoledne se náš zmar dostává do nejsilnější fáze. Začínají nás předcházet skupiny skialpinistů, kteří vyrazili daleko později a pomalu si to šourají k chatě. Díváme se na ně z úrovně jejich pasu a ždímáme všechny naše svaly. Jejich procházkovému tempu však nestačíme. Pomalu mizí. S promočeným oblečením vyhlížíme kameny, na které si půjde alespoň stoupnout. Tečku chaty vidíme před sebou, vůbec se nepřibližuje.“

Přes noc sníh zmrzne a už zase valíš. Na vršku tě čeká homeopatický závan lezení v horách. Jestli se chceš rozhlédnout z úplného vrcholku, musíš zvládnout udělat asi pět dvojkových kroků po skále, které si můžeš zajistit odhadem pěti nýty. Kdo zvládne vylézt na strom a nemá u toho závrať, zvládne tuhle část bez lana. Na vršku se dá hrát ping pong.

Kličkovaná pod zuby WEISSMIESU

Poslední kopec tě možná zastraší svoji severní stěnou, která je rozlámaná a její ledovcové séraky na tebe otevírají svoje tlamy. Nejlepší způsob, jak se jim bránit, je podejít je v době, kdy jsou ještě zmrzlé. Rychle a po špičkách. Později odpoledne tlamám může vypadnout zub o velikosti osobního auta.

Zdálky traverz vypadá hůř, než jaký nakonec je. V jeho závěru je jeden strmější výšvih, kde přijde k ruce cepín. Párkrát zapíchneš a po chvíli už jdeš po tupém hřebeni směr vrchol. Mraky a první paprsky jsou ještě hluboko pod tebou.

První lanovka na začátek nástupu jede asi v sedm ráno. Takže když spíš poctivě ve stanu, můžeš vyrazit o několik hodin dříve a užít si na vrcholku východ Slunce bez zástupu pohodlnějších alpinistů-výletníků. Na vršku se dá hrát basketbal.

*Kompletní nabídka platí pouze při dobrém počasí.
Nezahrnuje cenu dopravy, vybavení a jídla.
A pojištění…

Pokud chceš vědět o našem dalším článku, sleduj eMontanu na Facebooku.