20. 12. 2015
„Servus.“
„Zdar, zdar, tak co volno, máš schváleno?“
„Hej. Tak kam?“
„Od Tater po Chamonix bude někde dobře.“
30. 12. 2015
„Servus, tak ako?“
„Eiger jsme prokaučovali, třetího ledna má začít sněžit. Nejlíp se mi zdají Tatry.“
„Tak hej, dojdi.“
„OK, druhého večer jsem u tebe. “
„Čo plán?“
„Nalehko, rychle a odzkoušíme chaty. Normální gastroturistika a Michelinské hvězdy.“
„To zní jako naozaj dobrý nápad.“
3. 1. 2016
D1 – 9:00 lanovka Skalnaté, luxus ledy “Motykovy cesty” v JV Lomničáku, 13.00 kávička a štrůdl na vrcholu.
„Kámoš povídal, že někdo šel dolů přes Medenou dolinu a je tam tvrdo. Prý to není dobrý nápad.“
„Hmm, ale okolo je to hrozně dlouhý.“
Takže seběh přes Poslední štrbinu a Medenou dolinu na Brnčálku. Tvrdý to bylo.
C1 – Chata u Zeleného plesa. Za gastro a ubytovací servis udělujeme pět hvězd bez jakékoliv diskuse.
4. 1. 2016
D2 – 7: 30 přes Medenou do „Pawlikovského cesty“ na Pyšný, většinu sólujeme, 10:00 Lastovičí štrbina.
„Náramná turistika.“
„Ten Steck musí být pořádné hovado.“
„Čas máme stejný, jen nám chybí ještě 600 m.“ (narážka na rekordně rychlý sólovýstup Ueliho Stecka severní stěnou Eigeru, která je těžší a o 600 m vyšší – celkově má od chaty převýšení 1 800 m a Ueli ji dal za 2 h 22 min, pozn. editora)
„Hmm, furt je co se učit.“
Míjíme Terynku a lezeme ještě „Křišťálový sen“ na Malý Ladový a po hřebeni na vrchol.
„Ten batoh je kur… těžkej, a to tam nic krom matroše není.“
„Co kdybychom nechali lana a cajk v Sedielku?“
„To je tak blbej nápad, že se mi líbí, ale…“
„Když začne víc sněžit, máme všechno mokrý a ještě sem pro to budeme muset jít.“
„Hmm, takže všechno dolů na chatu.“
C2 – Téryho chata – luxusní gulášek, ložnice pro sebe, opět s přihlédnutím k nadmořské výšce a dostupnosti dáváme pět hvězd Michelinu.
5. 1. 2016
D3 – 5:00 stoupáme na Sedielko, seběh pod Ríglové sedlo – chvílemi lezeme, chvílemi plaveme kraul proti prachovým lavinkám v „Komíně návratů“.
„Ta jedna byla celkem dlouhá, ale čím polezeme výš, tím těch prachovek bude míň. Dávej.“
„Bacha jede. Tak počkám.“
„Ještě furt jede.“
„Tak já radši lezu.“
Předposlední délka je trochu do kopce a slaňovací štandy od Maroše Červienky ze dvou dnů zpět nám šetří spoustu času. Poslední délka vychází na Tona.
„Jsme délku pod vrškem, žádný sníh nad náma a furt se sype?“
„Za hřebenem bude nějaký skřet a jebe to na nás lopatou, co mu dá.“
Ten skřet, co to na nás házel lopatou zpoza hřebene, Tonkovi nahoře těsně utekl, ale my ho dostanem. Hřeben Javoráků do Závratu v brutálním ledu, přední hroty, furt na motykách – není se co divit, že lidi padali jako hrušky.
C3 – 15:00 Zbojnička – rodinná atmosféra, brutálně dobré rizoto a decentní večírek. Do severu Ganku se nám kvůli prachovkám nechce. Je to stereotypní a zřejmě subjektivní, ale opět nemůžem jinak než udělit pět z pěti.
6. 1. 2016
D4 – 7:00 nastupujeme pod Westerův štít.
„Když to nepůjde, tak vyběhneme přes Kupolu.“
Tonko se bojí v první, já ve třetí.
„Dobre starky, dobrý boj.“
„Za kolik? Nemam tucha, v Ádru by to VIIa klidně sneslo.“
Holt Stano Glejdura lezl ozajstné tatranské pětky (žijící slovenská legenda, jeho tatranské cesty za V+ jsou na hranici lezitelnosti. Autor odvážných směrů na slovenské Kalamárce, například cesty „Indián“ 8+, pozn. ed.) a v horním koutě si prý i mistr Dionýzos dobře zalezl (Dionýz Kuráň, významný slovenský horolezec, autor tvrdých cest do 9+, † 2012, pozn. ed.).
Plní zážitků měníme východ Gerlachu za kávičku na Sliezskom dome a pak už jen marš po magistrále na Popradské. Brutální turistika….
C5 –16: 00, Hotel Popradské pleso. Sprcha. Moc dobrý. Teplá. Hvězdy jsme neudělovali, jedná se o hotel, který je navíc dostupný po silnici. To by vůči chatám nebyla rovná soutěž.
“S nějakou lezkyní by to byla větší romantika, ale takhle je to zase větší prča…”
7.1.2016
D5 – 8:00 Mengusovská dolina. Brodíme nafouknuté polštáře v nástupu do „Motykovy cesty“ na Vyšné Baštové.
„Co značí rozdíl tvrdosti sněhu o dva a víc stupňů na hladké ploše z hlediska lavinového rizika?“
„No taky nevím, co tady ten sníh drží…“
Super led, komínek pod vklíněným balvanem nezklamal. Hluboký zážitek v hlubokém žlebu. Prostě někdy je potřeba jen lézt a věřit.
„Nebolo to až tak ťažké, len na pi…“
Sluníčko na vrcholu, inverze pod nohama. Dva lezci v romantické tatranské dolině.
„Hmm, no s nějakou lezkyní by to byla větší romantika, ale takhle je to zase větší prča.“
„Fajne starky!“
Summit – 15: 00, Reštaurácia Furkotka dole na Štrbském plese. Česnačka, uzené koleno, kofolka. No prostě luxusní tečka.
Pro závěr si vypůjčím a lehce modifikuji vyjádření Pavla Maurera, který dělá gastro servis na Radiožurnálu:
„Prostě nejezte, nepijte, nežijte a vůbec nelezte blbě!“
Diskutovat a sledovat naše nové články můžeš na Facebooku eMontany.
KAŽDÝ
Sedák Rock Empire Lightning, helma Rock Empire Galeos, jistitko Mammut Wall Alpine belay, 5x zámkovka, 2x cepín Black Diamond Fusion, mačky Petzl Dart, kladivo, 2x čelovka
DOHROMADY
2 x 60 m lano Tendon Master 8,3 mm
2 x 10 cm šroub Black Diamond
2 x 15 cm šroub Black Diamond
6 x vklíněnec Rock Empire
4 x bollnut
9 x frend (3x mikro BD, 3x Omega cam, 3x BD cam)
12 x skobka (3x nožovka, 3x dužník, 3x účko, 3x jednička)
6 x expreska Petzl Ange Finesse
6 x volná karabina
6 x 120 cm smyce s karábkou
4 x 60 cm smyce
1 x lékárna
1 x double žďárák
OBLEČENÍ (oba zhruba to stejné)
Boty La Sportiva Batura 2.0,
spodky + Direct Alpine Devil Pants
Devold merino triko dlouhé + merino triko kratké + primaloft Alpha Jacket Direct Alpine + primaloft vesta Alpha Jacket Direct Alpine + Dermizax bunda Direct Alpine Guide + bunda primaloft Freney Vaude
3x lezecké rukavice, 1x péřové rukavice
DOPLŇUJÍCÍ VYBAVENÍ
termoska Esbit 1 l každý
5 x proteinová tyčinka 50g každý
batoh Arcteryx Alpha Fl 30
Klasická zimní linka, za dobrých podmínek krom několika kroků kompletně v ledu
Klasifikace M5 / WI4
Délka až na vrchol cca 650 m
Varianta sestupu na Zelené pleso přes Poslední štrbinu a měděnou dolinu možná. Velmi strmý terén, pozor na lavinové podmínky.
Lezeno: 3,5 h.
Nádherná zimní linie sledující vhloubení stěny z Měděné doliny
Krom cca 150 m trénu II-III převážně firn a led do 55°
Převýšení od chaty do Lastovičí štrbiny cca 1200 m
Sestup do malé Studené doliny, pozor velmi strmé, JZ orientace často ledové a tvrdé nebo naopak sluncem rozměklé.
Lezeno: 2 h 45 min
Domácí sektor Teryho chaty
Cesty v SV stěně jsou na cca 4 délky lezení, Křišťálový sen jedna délka klasifikace M3/4 pak už dolez na hřeben a ním klas. II na vrchol
Délka výstupu až na vrchol cca 450 m
Sestup přes Sedielko, pozor na orientaci.
Lezeno: 1 h
Klasická ledová linka Vysokých Tater
Klasifikace M5/WI4
Délka výstupu cca 400 m
Sestup možný pro zkušené lezce slaněním, pozor řada stanovišť může zmizet pod sněhem, dole je potřeba slaňovat z ledu. Sestup přes hřeben Javorových veží do Závratu a Velké Studené doliny pozor na exponovaný hřeben, orientačně náročné zejména přes Velkou Javorovou vežu.
Lezeno: 4 h
První délka cesty za dobrých podmínek oblíbený led ze Zbojnické chaty, horní část zábavné lezení ve skalním koutě rozličné kvality skály
Klasifikace prvovýstupců V…, reálná klasifikace cca M6?/WI5
Délka výstupu cca 230 m
Sestup do Velické doliny na Gulatý kopec a po chodníků na Sliezky dom. Pozor na prahy v dolině.
Lezeno: 4 h
Opět jedna z ledových klasik Tater.
Klasifikace V, velmi záleží na podmínkách. My lezli za podmínek M5/WI5.
Délka výstupu cca 400 m, vlastní komín cca 250 m.
Pozor na komín v druhé lezecké délce – romanticky našlehané sněholedové pyré pod převislý balvan.
Sestup do Mlynické doliny, pozor na prahy.
Lezeno: 4 h
Aktivní horský vůdce, horolezec, skialpinista a profesionální “provokatér”. Příležitostný fotograf, “ředitel zeměkoule” HUDY stěny Brno.
Motto: “Život je příliš krátký na to brát se furt vážně.”
„Lezení není jen o číslech a život není jen o penězích.“ Nejraději píše o lidech, kteří vědí, že štěstí si nikde nekoupíš.
Je závislý na stavech, kdy neřeší datum –
v horách nebo na labském písku. Neléčí se.