Vlasta
číslo o ženách

perex

Ona: „Poslyš, my spolu pořád jenom jezdíme lézt na skály. Nemohli bychom si spolu někdy jen tak vyjít? Na procházku?“
On: „No ale vždyť cestou do skal to je procházka. A zpátky taky. Takže se vlastně procházíme až až…“

Kredity

T: Aleš “Alešák” Procházka F: Standa “Sany” Mitáč, Karel Vlček | KVĚTEN 2015

Text 1

Můj kluk leze


Ježiš, s tím chlapem to je teda děs běs, že?

Pořád jenom mluví o lezení a o cestách. O těch, co vylezl, co skoro vylezl a co by chtěl lézt, protože to už vylezli i jeho kámoši. Případně naopak proto, že to jeho kámoši ještě nevylezli.

Myslí si, že on je pan lezec a že ty se jen chodíš do skal natřásat v hadříkách, blbec. A pak kouká jiným lezkyním na zadek a říká: „Mě jen zajímalo, jak vymyslí ten boulder.“ Vůbec nic se s ním nedá naplánovat víc jak dva dny dopředu, protože všechno závisí jenom na počasí. Ráno v osm ho třeba o něco poprosíš a už ve čtvrt na devět má v hlavě úplně vymeteno, ale kroky v cestě, kterou předloni vylezl v kuse, bude znát nazpaměť až do smrti.

Normálně se tě včera zeptal, jestli je všechno v pořádku. Odpověděla jsi mu, že jo, a jemu vůbec nedošlo, čím se jako trápíš. Pořád chce s klukama na písek a ty bys přitom jela nejradši na víkend do Jury, kde se ti leze tak dobře. A když už jednou jedete spolu, tak se ve skalách týden neholí a nemyje, nosí jedno triko, jedny ponožky a jedny trencle, který nanejvýš občas otočí naruby a je přesvědčen, že je každým dnem mužnější a že i intimní hra klapne, protože ho přece máš ráda. Prostě určitě máš občas pocit, že má ty skály raději než tebe.

Předěl / Citace

“Mě jen zajímalo, jak vymyslí ten boulder”

Text 2

Moje holka leze

 

Jednou ti ve skalách láskyplně řekla: „Jsem unavená, ale moc ráda tě ještě odjistím.“ A pak jsi měl půl roku na talíři, že jsi nepoznal, že už chtěla jít domů. Sedm dní má premenstruační tenzi, pak to dostane – to s ní taky není kloudná řeč a pak šest dní postmenstruační depresi. Takže pokud jsi ten jediný zbývající týden zrovna s klukama na lezeckým výletu, moc srandy si doma neužiješ.

Pořád má v hlavě nějakou cestu a taky doma podle tabulek donekonečna počítá kalorie a úplně ti zapomněla připomenout, že tvoje máma měla narozeniny. Pak zrušíte návštěvu příbuzných (kterou domluvila, aniž by se podívala na předpověď), protože má být pěkně.

Už jste mohli mít klidně vylezenou jednu cestu, jenže ona všechen čas světa doma před skříní řeší, které z dvaceti skoro stejných tílek jí bude ladit k lezečkám. A pak po večerech dělá smutný oči, že urgentně potřebuje další, protože nemá v čem lézt.

Anebo je tři čtvrtě hodiny v koupelně, a když vyjde ven, tak vypadá úplně stejně, jako předtím. Ruličku toaleťáku, co máš na měsíc, dokáže spotřebovat za dopoledne. Pořád chce na víkend do Jury a ty bys přitom mnohem raději s klukama na písek. A když už jednou jedete spolu, má větší tašku s kosmetikou než ty s matrošem a oblečením dohromady (jedny trenky a triko na týden, haha). Sotva se trochu ochladí a začne být dobrá podmínka, už jí je zase zima…

MIMOCHODEM, LEZE TVOJE DRAHÁ POLOVIČKA? – HLASUJ –

TEXT Lenka

Prachovské skály - Lenka  Prášková.

 

Holky na písku v 80. letech – foto Karel Vlček

Galerie 1

Text 3

Single – bez kompromisů a kyselých ksichtů

 

Himbajs, a nebylo by teda fakt lepší být sám, sama? Vždyť to přináší celou řadu nesporných výhod. Nemusíš se nikomu přizpůsobovat a jedeš si ve svým pruhu. Co si naplánuješ, to platí. Žádné odchylky, ústupky, kompromisy. Žádná koule na noze. Žádné povinné strojené návštěvy u tchýně.

„Víš, jaký je rozdíl mezi Al-Kajdou a tchýní? S Al-Kajdu se dá vyjednávat.“

A určitě dokážeš vymyslet i sto dalších jednoznačných důvodů, proč je lepší a pohodlnější být single.

Ona si v poklidu vlastním tempem vyrazí s holkama na společné lezení, aniž by se cítila jako něčí přívěsek. Jako jísticí pomůcka a jako doprovod, aby se měli jeho přátelé v hospodě na co dívat. Nikdo ji nikam nežene. Je samostatná, soběstačná, spokojená. Všechno zvládne sama.

On může jezdit do skal s klukama. Žádné výkyvy ženských hormonů v mančaftu, žádné citové vydírání a hysterické záchvaty s absencí logických argumentů. Ráno se vstane a jde se lézt. Nikdo ho nezdržuje, nikdo nedělá kyselý ksichty, že se večer v hospodě zaseknul s kámošema, co je dlouho neviděl. Nikdo mu nekecá do řízení, vaření, ani do života.

A co se týká biologie, klofnout něco ucházejícího na baru by nemělo být nic těžkého, má-li chlap alespoň trochu talent. Párkrát svůdně zamrkáš, naznačíš, že obdivuješ její inteligenci, charakter a taky že ta vejška, co studuje, musí být strašně těžká, zachrastíš peněženkou a hned máš nějakou husičku v posteli.

Citace 2

„Nikdo ho nezdržuje, nikdo nedělá kyselý ksichty, nikdo mu do toho nekecá“

text 4

Snaž se, nebo budeš běhat triatlon

 

Jenže ono to zas tak jednoduché není. Až budeš na dámské jízdě, dáš kámošce večer svoje promrzlý ruce do podpaží, protože ti je zrovna strašná zima? Půjčí ti Vlasta svůj teplejší spacák a bude celou noc gentlemansky klepat kosu, jen aby ses vyspala do růžova? Chytne tě do náruče poté, co ve čtyřech metrech uloupneš chyt a odlétneš vstříc nástupovým blokům? Ona tě neobejme, až ti bude smutno, nebo se budeš bát bouřky. Nedoprovodí tě do bivaku, až zůstaneš v hospodě po dvou malých pivech zcela bezvládná…

A tobě, brácho, udělá kámoš heřmánkový čaj s medem nebo pořádný kafčo a upeče bábovku, když se ti o restday nebude chtít vstávat? Propleteš si s ním ve spacáku nohy, až budeš mít po třetí plzni zrovna mazlivou náladu? Plus je tu pár dalších věcí, který ti sebelepší parťák nikdy neposkytne v odpovídající kvalitě. Jasně, slyšel jsem příhodu, jak se dva dlouholetí kamarádi vydali na šestidélkovou cestu do Wilder Kaiseru a ten jeden (homosexuálně orientovaný) naschvál zdržoval, aby to nestihli dolézt a museli zabivakovat ve stěně. A taky to tak dopadlo. Ale tak jsem to úplně nemyslel. Spíš ten pocit někoho milovat a být někým milován – ten je k nezaplacení.

A úlovek z baru? Jistě, večer to bylo docela zábavný a svižný, ale druhý den ráno – co pak s ní? Skály uschly, a tak bys ji nejradši vyexportoval ještě před snídaní. Jenže ona by pořád jenom spala, případně se šla odpoledne projít do města. Pod výrazem „triatlon“ si představí „pedikůra-kosmetička-kadeřnice“ a nikdy nepochopí, jak může někdo jet na dva týdny do Špáňa a ani jednou se nevykoupat v moři. Ve volné přírodě by přes noc zemřela strachy.

Ne, tohle fakt nemá smysl. Je lezení tvoje droga? Diagnóza, posedlost? Pak je ti určitě i jasný, že mít vedle sebe stejně střihlou holku, by byla úplně jiná jízda životem. Ulovit pořádnou šelmu, holku do nepohody. Někoho, komu nemusíš vysvětlovat, že člověk je součástí přírody, do které patří, a proto je přece blbost spát někde v hotýlku. A že i po dvou dnech ve skalách bez sprchy a tuny chemie může být ženský tělo čistý.

Odposloucháno na bouldrovce
Mladík: “Děvčata pozor, sundavám lezečky.”
První krasavice: “Jo, v pohodě. Jsou daleko horší věci. Třeba když to ženský přeháněj s parfémama.”
Druhá krasavice: “No jasně, já mám zrovna teď v práci kolegyni a ta mi teda dává. Vždycky na sebe nacáká nějakou slaďárnu…”

galerie 2

Text 5

Beverly Hills 90210

 

Holky si myslí, že všichni kluci, co lezou a za něco stojí, jsou zadaní.
A spousta mých známých a kamarádů, kteří lezou a za něco stojí, si myslí o holkách totéž.
Čekáš na znamení, že je to oboustranný, aby ses neztrapnil a sebral odvahu? Ona nejspíš také.

Když vydechne kouř z cigarety tvým směrem, hladí prstem skleničku vína, zatímco se na tebe dívá…
Když si uprostřed mužského kolektivu rozpustí vlasy, zakloní hlavu, přivře oči a znovu si je sepne nebo když ti polichotí, že jsi krásně lezl – i když jsi právě toporně kampusoval v cestě tři stupně pod tvým maximem…
Když se ti borec podívá do očí, usměje se a zeptá se, jestli by sis s ním příště zase nezalezla.
Když odchází, ale ve dveřích, dva kroky předtím, než zmizí z dohledu, se ještě naposledy otočí tvým směrem.
Když tě kámoš při pozdravu políbí na tvář a přitom se zhluboka nadechne nosem…

To ti nestačí?

Říká se, že každý člověk má na světě ideální protějšek, partnera snů, a taky se říká, že ho každý alespoň jednou za život potkáme. Teď už jen v pravý okamžik uhodnout, kdo to je. Je sice dost pravděpodobný, že pokud začneš chodit s kočkou, co už chvíli leze, tak s ní v minulosti nejspíš drandilo i několik z tvých blízkých přátel, ale s tím si hlavu nelam. A pokud budeš mít jó štěstí, tak její rodiče polezou taky a ještě vám půjčí matroš a auto, až se budete chystat na lezecký trip někam do světa.

Je potřeba být si trochu podobni, abychom si rozuměli, ale trochu rozdílní, abychom se milovali.
(Jean Jacques Rousseau)

Každopádně jistá odlišnost v úhlu pohledu tu bude vždy.

Ona
“Vrchol věže. Setmění.
Polibky a mazlení.
Spojeni v milostném aktu,
u literatury faktu.
Oděni do závoje touhy…”

On
“Strašně jí to trvalo, takže když jsme vylezli nahoru, byla už tma jako v pytli.
Ale vedle vrcholový knížky jsem jí ještě stihnul šmiknout.”

Je zvláštní, kolikrát člověk naleze do nějaký odvážný cesty, kde jde o život, a přitom se bojí oslovit holku snů, kde vlastně nejde skoro o nic.
Je jaro. Tak hybaj od počítače a běž vyznat lásku kámošce či kočce ze stěny, po který už léta pokukuješ.

Věc

“Jen jedna jediná věc je horší, než když tvoje holka leze…”

Srdce

neleze

“Když tvoje holka neleze.”

Staff

Alešák Procházka

Autor

Zbožňuje tep velkoměsta. Mlčky žasne nad technickým pokrokem, moderními trendy, hltá poslední výkřiky módy.
Nenechá si ujít žádnou společenskou akci či kulturní událost.
Denně čte noviny,
sleduje burzu. (haha)

Standa „Sany“ Mitáč

Hlavní editor

„Lezení není jen o číslech a život není jen o penězích.“ Nejraději píše o lidech, kteří vědí, že štěstí si nikde nekoupíš.
Je závislý na stavech, kdy neřeší datum –
v horách nebo na labském písku. Neléčí se.

TOC