Jsem lezecký instruktor ze Spojených států a žiju v České republice. Chtěl bych říci, že si skutečně užívám sledování vašich videí. Skvěle se vám daří zobrazovat krásnou přírodu a také dokážete vysvětlit historii vzniku cest. Myslím si, že skutečně zachycujete duši českého lezení. Také je pro mě fajn, že k videím přidáváte titulky, takže si mohu procvičovat češtinu. Dělejte skvělá videa i nadále!
Ať se daří,
Jake
„I am a climbing guide from the United States living in the Czech Republic. I really enjoy watching your climbing videos. You do a great job showing the beautiful nature and explaining the history behind routes. I think you really capture the spirit of Czech climbing. It is nice to have the videos with subtitles so I can practice my Czech Language. Keep making awesome videos!
All the best,
Jake“
Po zhlédnutí videa a přečtení článku o cestě Západní letci, bych se chtěl ze zvědavosti zeptat… Neplánujete někdy do budoucna zveřejnit či teprve natáčet „Příběh cesty“ z oblasti Broumovska? Jinak vaše videa/články jsou top. Člověk se k nim rád vrací. Vyzdvihl bych článek o F. Jarošovi, to je trochu srdcovka. Táta a náš předseda z broumovského oddílu s ním dříve občas lezli a snad každou skalní sezónu padne o Frantovi slovo.
(Ano, Broumovsko trochu zanedbáváme, ale plánujeme to do budoucna napravit, pozn. red.)
Ahoj, zrovna jsem dokoukal poslední video ze Skaláku, to je prostě taková paráda! Ptáčci v pozadí, super záběry, krásný skály… Fakt díky za takový projekty.
Konečně někdo napsal článek o Vaškovi Chlumovi, určitě si to opravdu zaslouží. Byl to můj dobrý kamarád, hodně jsme toho spolu zažili. A poslední roky jeho života jsem byl hodně s nim. Byl legenda.
Životní filozofie knihy Napříč střechou světa mě myslím dost ovlivnila. A teď tady (po třiceti letech) čtu další hluboké myšlenky, jak lze svobodně žít.
Výborný rozhovor s velkým Synem svého táty! Gratuluju!
Ahojte borci,
skláním se před vaším článkem Máš na míň. Asi nejlepší čtení, co jsem za hóóódně dlouhou dobu četl. Fakt moc dobrý, krásně napsaný hluboký zamyšlení.
Díky!
Chtěl jsem se zeptat, sleduji vaše videa Příběhy cest různých lezců. Je to pěkná tvorba a moc se mi to líbí. Chtěl bych se zeptat, kdybych chtěl s eMontanou natočit taky takové video, na nějaké skále, co budu muset splnit nebo jak je to vůbec možné? Lezení mě naplňuje a přivedl mě k tomu táta, když jsem býl ještě malej. Vyrůstal jsem na skalách jako je Mazák horní nebo dolní. Medůvka, Godula, Čertovy skály, Štramberk. Byl bych rád za nějaký projekt s vámi.
Přeji pěkný večer.
(Pravda, z tohoto regionu Příběh cesty ještě nemáme. S Mirkem jsme v kontaktu, pozn. red.)
Ahoj. Zdraví Lucie Špitálská, vrstevnice Montany, nar. v srpnu 1966 Aleně a Iljovi Špitálským. Ano, je to tak, jsem dítětem horolezce Ilji Špitálského (1937–1967) pův. ze Dvora Králového. Objevila jsem vás, eMontanu dnes, protože jsme s maminkou vzpomínaly, tedy ona vzpomínala a mezi všemi jmény ze skal padlo jméno Herbert Richter. Tedy hledala jsem na netu a objevila rozhovor z 11/2018. Díky moc za něj.
Mamku by velmi potěšilo, kdyby mohla dávnému kamarádovi poslat vzkaz. Už je to příliš mnoho let, co se neviděli, ale třeba by se mohlo povést, že by se potěšil i další člověk, nejen ta moje malá milá maminka. (Po tom, co táta zůstal na Mt Blancu, maminka jezdila do skal čím dál méně, pak jsme se zabydlely v Praze… Mnoho bolesti, málo času, asi i peněz, strach o mne, jsem prý po tátovi… Kdo ví, tak jsem se trochu od skal a mnoha kamarádů pak vzdálila, ale srdcem nikdy.) Mohli byste nám, prosím, na něj, na Herberta, dát nějaké spojení? Děkuji, děkujeme. A užívejte si na světě a pevné zdraví a hodně štěstí přeju.
(Kontakt jsme Lucce poskytli, pozn. red.)
Ahoj, napadlo mě, jestli by jste někdy nebyli ochotní zodpovědět pár otázek od čtenářů a diváků na Vás (tím myslím hlavně Sanyho a Kubu, nevím, kolik dalších lidí za tím vším stojí). Hodně lidí vás asi zná a pokecá si s Vámi u různých příležitostí, ale myslím si, že je i mnoho dalších, kteří vůbec nevědí, co vaše práce natáčení videí, dělání rozhovorů a podobně obnáší. Dočkáme se někdy takového rozhovoru? Nebo radši vše držíte pod pokličkou?
(Davida jsme poprosili, ať připraví pár otázek, tak se třeba „dočkáme“, pozn. red.)
Ahoj, tím článkem o Frantovi Jarošovi jste mi udělali velkou radost. To je zase trefa. Paráda! Díky.
Dneska jsem ke spokojenosti přelouskal Ádršminky, až jsem si říkal, že bych se zas po delší době měl do toho Ádru vydat. Vlastně vždycky mě nějaké vaše čtení potěší, jinak o lezení nečtu vůbec nic – baví mě lezení, ne řeči okolo – ale s eMontanou to mám trochu jinak. (směje se)
Ahoj eMontano! Díky za všechny články, v kterých mnohdy najdu motivy k zamyšlení.
Fascinuje mě zejména text. V tom jste jedineční. A je úplně jedno, zda lezeckému slangu člověk rozumí nebo ne. O to víc člověka chytá za srdce, když ví, o čem například Alešák píše.
Děkuji a přeji, ať se Vám ve všem daří!
Tohle mi nedělejete… Tuhle jsem byla v práci úplně marná, myšlenkama byla ve skalách – to jsem si tady početla o neuvěřitelné Sylvě Kysilkové a teď tady bulím u vzpomínek na Pana fotografa… Čím mě dostanete příště? Moc hezky zpracovaná reportáž, děkuju. (směje se)
Díky za Sokolíky v Sasku! Trochu jim závidím tu „nepolíbenost pískem“. Na tyhle dny už nikdy nezapomenou. Těším se na další články.
Mám rád vaše videa a články, je to super… Najviac sa mi páčia tradičný pieskari… To su bomberi… Ale ja maglajzujem jak divý, ale na vápne. (směje se) Naposledy som pieskaril v 90. rokoch, keď sme skákali z Malého na Velkého Konšela. (směje se) Horám zdar a mnoho dalšich skvelých príspevkov…
(O pískařích – lezcích Meisterwegů, pozn. red.) Moc dobrý. Umělci a mistři sportu, ať už je dnes i lezení u široké veřejnosti mainstremovým sportem, pořád jsou tady dveře, které zůstávají obyčejným smrtelníkům zavřené a klíč od nich mají jen ti nejlepší se správnou filozofií. Strašně se mi líbí, když si o tom můžu přečíst. Asi tak jako Mára udělal prvovýstup na Gašerbrum nebo Adam posunul stupnici, připadají mi i jejich výkony jako z jiné dimenze!
Vaše články a videa jsou naprosto super!
Fandím vám! Zařaďte mě prosím do newsletteru, který doufám bude!
Všechno dobré a díky za vaši práci.
Super články! Jdou mnohem hlouběji, než takové to typické „za den vylezl 9a“. Jsou spíše o nastavení mysli – jádru každého lezce. Také spojují moderní lezení s tím tradičním nebezpečným. Hlavně je doporučuju lidem, kteří lezou klasické cesty – třeba v Saském Švýcarsku. Dobrá práce, zasloužíte si mnohem více čtenářů!
“Awesome articles! They go much deeper than typical “did a 9a in a day” stuff. It’s about the mindset, the core of every climber. And its bridging old school dangerous adventure climbing with more recent developments. Especially recommended for those climbing trad, e.g. in Saxon Switzerland. Good luck, you deserve much more readers!”
Ahoj e-montanisti,
rád vás čtu a těším se na další články. Rád si vás podruhé cvaknu v roce 2018. Nechtělo by se vám napsat něco o Silvě Kysilkové? (příští rok to bude už pět let, co leze o patro výš… Bohužel). Třeba bych mohl přispět sbírkou vzpomínek od kamarádů z českostředohorska.
Vinšuju pohodové svátky a milý rok 2018 a roky následné.
(Článek o Sylvě jsme o několik měsíců později úspěšně vydali, pozn. red.)
Zdar chlapi, jen jsem vám chtěl napsat, že děláte parádní práci. Poslední rozhovor s Mirom Medvecem byl skvělý (a nejen ten). Bylo to dobře napsané, otázky rozvíjely diskuzi, mělo to vývoj + ten konec a pohled jiných lezců – geniální nápad. Vím, kolik za tím stojí času a úsilí, fakt parádní práce.
Chtěl bych vám, tím myslím celé redakci, poděkovat za skvělý web. Obsah, který tvoříte, je svým způsobem výjimečný. Články mají hloubku, atmosféru a jde na nich zkrátka vidět, že si autor dal záležet a udělal to s radostí. O parádních fotkách ani nemluvím. Na českém internetu jste pro mě takové malé zjevení (vy a Matěj Balga, kterého jsem díky vám objevil). Takže jen tak dál!
Rád přispěju na redakci eMontany, protože jako jediný zdroj na internetu píšete články a točíte videa na téma český písek. Navíc všechny vaše počiny mají punc extra kvality, jak v obsahu, tak provedení.
Standa píše vždycky skvělé články – zřejmě jedny z nejlepších a nejkomplexnějších vůbec?
Super článek o Deanovi… Vlastně standardní s tím, že Váš standard je krutě vysoko. Hrozně se mi líbí obrázek Half Dome od Veroniky Gazdové. Mohl bych poprosit o kontakt? Rád bych si od ní něco podobného pořídil.
Díky za nejlepší lezeckej web!
Zo článku o Méďom mám veľkú radosť, je to krásne urobené s fotkami, zvukom a všetko a aj Méďovi sa to páči, najmä titulok. Méďo mi volal, že fakt si uvedomil, že je niekedy hlava dubová, tak sme zaznamenali aj terapeutický účinok eMontany. (smiech)
Vážená redakce!
Tak jsem se po čase podíval, co je nového na vašem webu a koukám, cesta, kterou znám. Oblíbená rozlézací cesta a musím říct, že mě trochu zklamalo video. Čekal jsem, že uvidím, jak leze klíčové místo, ovšem zrovna ta pasáž je zrychlená! A pak jsem se taky trochu utvrdil v tom, jak lze snadno měnit obraz světa …. na konci videa jsou záběry opět ze začátku cesty (mračí se), uznávám, že je to asi vizuálně zajímavější než traviny v závěru, ale trochu to mate.
Na závěr bych rád poznamenal, že v knize Sbohem sedmikrásky je název cesty „Papala Lulu“ vysvětlován bez stopařky a že o „Hradní spáře“ po vlastním mluvil Dušan „Stoupa“ Janák už cca před deseti lety. Jakože nápad na zrovna tuto cestu bych, až k přelezu jednou dojde, připsal spíš jemu.
Jinak ovšem děkuji a chválím.
Ahoj do eMontany. Velmi oceňuji celkovou úroveň vašeho média. Z vlastní zkušenosti myslím, že je to docela řehole dělat menší časopis takhle dobře. Z podobně smýšlejícího a fungujícího (i když tematicky odlišného) plátku vás zdravím a s dovolením upozorňuji na zbytečnou vadu na kráse:
V některých článcích “200 slov” – např. ten poslední od Pepy Horáka – máte špatně interpunkci. Nespisovná čeština má svoje opodstatnění a stylisticky se leckde hodí. Interpunkce ale podle mého názoru prostě nemá dobrou nespisovnou variantu. Píšou to špatně všude všichni, ale když je to web “o hov.ech”, tak je mi už jedno, že taky kazí jazyk. U bezva počinů, jako je eMontana, mě to mrzí. Většina lidí to dnes bohužel nerozezná, ale to neznamená, že by se jazyk neměl udržovat na nějaké úrovni. (Jsem trochu nácek, uznávám.)
Držím palce, ať máte dost chuti a energie pokračovat!
Zdraví lajnerka Kačka
(Opravujeme zmíněné chyby a děkujeme, redakce)
Nejsem si jistý, jestli jste zaznamenali, že jsem váš článek o Deanovi dostal noc předtím, než jsem vysóloval „Freeridera“. Hodně jsem o tom přemýšlel. Byl to pro mě skvělý čas zavzpomínat na Deana a na veškeré věci, které v Údolí udělal. Ne všechno, co Ivo říká, je stoprocentní pravda… Ale bylo to pro mě hezké přečíst si to celé. Připadalo mi, jako kdybych se setkal se starými kamarády…
“Not sure if you noticed but I got your article about Dean the night before I soloed the Freerider. It was a lot for me to think about. It was a really good time for me to think about Dean and everything he did in the Valley. Not that everything Ivo says in that article is strictly true… but it was nice for me to read it all. Like seeing old friends.”
V rámci pročítání článků, které moji mysl dostávají na chvíli z šedi pracovního dne, jsem narazil na Alešákův popis o překližkových kravaťácích, což mne dost pobavilo a vedlo k zamyšlení, že jsem v té skupině taky… No co, od mládí klasika „vše na výkon“ a až ve věku, kdy jsem se osamostatnil začínám chápat, že vše není o výkonu, ale vlastně úplně o něčem jiném.
I díky článkům na vašem webu si to víc uvědomuji a měním se, a to k lepšímu, teda alespoň já to tak cítím. (směje se) V současné době je trendy být „busy“ – nestíhám, mám toho moc atd. Jít jen tak ven do přírody, to je přece divné, teda pokud to není se sporttesterem. Je to celkem smutný, tím spíše, že je to společensky uznáváno a propagováno. Vy jdete proti proudu a toho si vážím.
Věřím, že tím, co děláte, zbavíte i někoho dalšího okovů výkonu a někdy ho uvidíte, jak místo práce sedí někde na šutru a čumí do krajiny a užívá si toho opojného TEĎ. Díky!
Chci poděkovat za to, jak ten web vedete. Cením nevšední pojetí článků („Ani slovo o lezení“), neobvyklá témata a kvalitní zpracování (třeba článek „Nerušit, hnízdím“). Hodně se mi líbí audio vsuvky do rozhovorů, zpovídaný je pak tak nějak víc plastický, že ano.
eMontana je mezi tím dnešním internetovým haraburdím skvost, jejíž články si vychutnávám jako dobrou čokoládu, která mi dělá potěšení. (směje se) Ať se vám vede!
Díky za parádní stránky. Líbí se mi, že představujete zajímavý lidi a jejich počiny a chcete to dělat nekomerčně.
Proto beru i tu výzvu na příspěvek a až začnu zase hákovat, tak vám přispěju. Teď jsem na hraně a blíží se zima.
Výborný archivní fotky a vzpomínky a zapadlý věci. Kolikrát nějakou starou věcí inspirujete a já pak hledám dál.
Držím pěsti nekomerčním věcem a projektům, jsou dělaný srdcem a uměj za něj chytit. Tak si udělám kolečko na internetu, kouknu na eMontanu, na kagot, na lezec – pěkně retro vzhled stánek (směje se), na lezecký a adventure videa na youtube a hlavně jdu ven. Proto to vlastně píšu, že jdu ven a kolikrát by se do báglu hezký čtení vytištěný na papíře šiklo. To je ale asi blbost, že eMontana byla na papíře, že? Tu bych si koupil. Jo, nebo si koupim tiskárnu a články si vytisknu, to by taky šlo.
Vono dělat dneska něco z lásky je takovej anachronismus, bohužel. Každej čumí, kde by na čem vydělal a co zpeněžil. Pak prodává naprostý pí*oviny, kerý nikdo nechce a ještě je nervní, že mu to nesype. Stačí ale dělat věci s láskou bez myšlenek na prachy a voni se jak zázrakem najdou lidi, co by za to byli vochotný i zacálovat. To ale skoro nikdo nepobírá hlavou, protože má místo mozku podělanou kasičku a voči jak ten starej kačer Skrblík, jak se mu tam točej ty doláče….
Možná jsem proto chudej, že za všim nevidim prachy. Ale sem šťastnej a hlavně šťastnej, když někde dám pokec s někym, kdo je stejnej.
Tak dál dělejte věci z lásky, udělaj radost vám, udělaj radost těm vnímavejm vokolo a přežijou. Věci dělaný s láskou vždycky přežijou. Chcípe to, co je dělaný pro prachy. Stačí, aby to už nekapalo tolik a šlus, konec a chcípne to jak tučňák na poušti.
Hodně štěstí, dobrejch témat a zajímavejch rozhovorů s inspirativníma lidma.
Vydržte existovat, čtete se dobře.
Hodně se mi líbí vaše snažení na eMontaně, konečně projekt, který má v lezecké komunitě své místo a budoucnost.
Super rozhovor s Rosťou Tomancem! Tedaaa, asi je to hodně tím, že je to týpek, ale stejně, chválím! Asi nejlepší, co jsem na eMontaně četla.
Standard máte stále vysoký. Jste jediný server a vlastně jediné médium, kde si články čtu znova.
Dost se mi líbí, že se v eM začaly objevovat texty, co nejsou jen „reportáž“ toho „co kdo a kde”, ale vyprávěj nějakej příběh. Navíc formát, co se pohybuje kolem těch „200 slov“ je supr – mám rád to „naťuknutí“ příběhů, člověk to má čas přečíst (dost zásadní) i mezi prací, když někde čeká atd. A když je to dobře nepsaný, tak tě to od obrazovky úplně přenese někam, kde bys v tu chvíli třeba mohl být… A dodá inspiraci a motivaci.
Vaše články si nechávám na ranní víkendy s kávou a ne jen tak na odpoledne. Před výjezdem do skal se pak cítím plnější dojmů (směje se) a na cestě v autě je o čem bavit. (směje se) Dobrá práce!
Jen tak krátce bych chtěla říct dík!
Děláte pracovní den pro mou hlavu zaseklou v přírodě krásnější a hned má člověk pocit, že i ten vzduch je takovej nějakej . . . sytější a lepší.
A vizuálně? Oko si pomlaskává.
Takže dík a buďte dobří. (směje se)
Děláte to moc dobře, rozhovory, příspěvky, atd…
Máte svou tvář, jinou než ostatní “net-media“, a to je supr.
Moc pěkné stránky a fotografie, které mně pomáhají k uzdravení. Dříve jsem hodně lezl, od patnácti, dnes mi je 45 a poslední rok už nemohu lézt kvůli zádům, ale ty krásné fotky a články mě motivují. Jsou opravdu skvělé, mají co říct, prostě zvoní a mají šmrnc. Děláte výbornou práci – a ta není lehká – proto tak skvělé výsledky už nějaká léta.
Úplnou náhodou jsem se dostal na web eMontana.cz a zjistil jsem, že je to super záležitost! Nejen velmi povedená grafika a úroveň článků, ale i ono rozdělení na sekci Vertikála – Horizont, zkrátka dát slovo jak dobrodruhům, tak lezcům, je výborně zrealizovaný nápad.
Taky bych chtěl dát velkej palec nahoru pravidelné rubrice o lezení na písku od Alešáka (jeho metafory jsou úsměvný, i když někdy by jimi mohl více šetřit). Moc díky!
Musím vám pochválit parádní webovky eMontany.
Moc pěkný jak graficky, myšlenkou, obsahem i vtipností a originalitou článků. Článek „Vlasta – číslo o ženách” je fakt parádní, hezká úvaha i fotky.
Jen tak dál!
Dávám klobouk dolů – tyhle lezecké „Příběhy cest“, jsou něčím, co překonává vše, co bylo doposud o lezení u nás publikováno.
I ‘ve looked over eMontana and was surprised about the good quality of the different articles. The articles are never superficial and allow a deeper look from different ankles onto interesting points of climbing history, theory or personalties. Great!!!
Na rok 2019 jsme připravili modrou samolepku – „dálniční známku“. (má stejnou barvu) Ještě ji nemáš? Tímhle kouskem papíru a lepidla podpoříš eMontanu v přípravě původních článků, rozhovorů a videí. Vedle příjmů z reklamy závisí eMontana na štědrosti svých čtenářů.
Pokud chceš ocenit naši práci na článcích a potěší tě, když jich bude více, zvaž prosím dobrovolný příspěvek na účet
670100-2212654881/6210
Pokud nám věnuješ více než 300 Kč:
1. Pošleme ti poštou jako dárek dvě samolepky. Přispěvatelskou „dálničku“ vlepíš na zadní sklo zevnitř auta (odvážlivci mohou zkusit přední sklo). Vedle toho od nás dostaneš klasickou barevnou samolepku. Na rok 2019 máme třeba reprint legendární „Vlasty“ nebo Špeka v práci.
Do popisu platby prosím napiš svoji poštovní adresu.
2. Zapíšeme tvoje jméno do „vrcholovky” níže.
3. Získáš dobrý pocit z podpory lidí, kteří obsah připravují. Dělají to pro tebe a celou lezeckou komunitu.
– Seznam podporovatelů pro rok 2019 – co měli sílu a morál přispět
_ _
Pozn. Jak už víš, jdeme po původním obsahu. Jeden z našich článků vznikal i deset měsíců. Jsme pomalí a stojíme si za tím. Shánění fotek, natáčení videí, hledání jazykových chyb nebo závěrečná editace vyžadují hodně času a úsilí. „Proč to tak dlouho trvá? – Zajímá nás čtení, které jinde nenajdeš.“
„Ostatní recyklují nebo sdílí. My tvoříme.“
Vystudoval obor Tisk a foto na UK. Pracoval pro ČT, Mf DNES, ale moc ho to tam nebavilo, a tak s pomocí Jakuba založil eMontanu.
Závislý na stavech, kdy neřeší datum –
v horách nebo na písku. Neléčí se.
Absolvent mediálních studií, profesionální střihač, kameraman a příležitostný fotograf.
Točil cestopisné reportáže třeba v Číně, Argentině, Indonésii nebo Indii.
Motto: „Když se chce, všechno jde.“
Učitelka. Grafička. Typ člověka, kterému se rozzáří oči, pokud může o horách a skalách alespoň mluvit a psát, když po nich zrovna nemůže lézt.
Věří v jednoduchost, dobrý čaj a nerada řeší blbosti.
Zbožňuje tep velkoměsta. Mlčky žasne nad technickým pokrokem, moderními trendy, hltá poslední výkřiky módy.
Nenechá si ujít žádnou společenskou akci či kulturní událost.
Denně čte noviny,
sleduje burzu. (haha)
Tažný ptáček z Oregonu – holka, které sice chybí příjmení, ale za to se směje víc než ostatní. Ráda vaří podle svých receptů a leze těžké cesty. Stará se o jazykovou správnost anglické verze eMontany.
Brnačka co jednoho dne odjela na sever… A už se nevrátila. Narodila se na vápně, ale vždycky tušila, že je něco špatně… Má písek v hlavě a bydlí v banánovkách. Nejraději sedí na věži, listuje vrcholovkami nebo svačí.
Lezkyně a příležitostná redaktorka. Nálada se jí zlepší s nastoupanými metry, kdy zahodí stereotypy všedních dní a uteče od reality. Nutnost, závislost, životní potřeba. „Lezení je barevné, má mnoho pohledů a na to se ráda ptám.“
Od tý doby, co mu ke štěstí stačí málo, je překvapivě často šťastnej.
Kde ho najdeš?
Toho času nejspíš na horách, v lesích, na skalách a dost často za hledáčkem foťáku.
Lezec, požitkář, nadšený pozorovatel lidského snažení. Lezení je pro něj osvobozující možnost překonávání svých limitů. Fascinují ho příběhy lidí, kteří se nebojí žít za úrovní své komfortní zóny. Má strach z výšek a nikdy nechodí včas.
Máš nějaké připomínky, nebo tipy na témata, která bychom mohli hlouběji zpracovat?
S poděkováním přijmeme i konstruktivní kritiku.
Tady je naše LOGO ke stažení. Varianta na bílé pozadí a na tmavé pozadí. Stáhne se po kliknutí.